Ďalší tip na výlet u nás od našich západných susedou

Česká republika není na vysokohorskou turistiku předurčena. Sněžka měří něco málo přes 1600 m a vyšší bod bychom hledali marně. Nebývalo tomu tak vždy a za dob Československa jsme měli Tatry. Desítky špičatých a strmých vrcholů, přesahujících 2000 m. Přinášíme TIP na výlet na Roháče, jednoho z nejblížších míst v Tatrách, jsme-li čeští turisté.

V Západních Tatrách, tedy v horách na slovensko-polské hranici severně od Liptovského Mikuláše se rozkládá Roháčská dolina, která nabízí perfektní výchozí místo pro několik jedno- i vícedenních túr.

Při pohledu na turistickou mapu se může leckomu citlivějšímu přitížit. Místní názvy nezní totiž vůbec optimisticky, spíš naopak. Místům jako Spálený žľab či Smutná dolina, vévodí hora Plačlivé. Nenechte se však zmást názvy a jmény, oblast je to nádherná.

O Roháčích jsem toho slyšel mnoho a byla to samá chvála. Vydal jsem se tedy do této oblasti na jednodenní návštěvu a během ní chtěl stihnout to nejlepší. Naplánoval jsem si cestu po hřebeni přes Ostrý Roháč, odkud se po celou dobu naskytují krásné výhledy na Nízké Tatry, Vysoké tatry i Malou a Velkou Fatru. Cesta je přiměřeně exponovaná a na těch nejnebezpečnějších místech naleznete řetězy, které vám poskytnou bezpečnou oporu.

Trek je nejlepší začít na parkovišti Pod Spálenou, kde si za €3 zaparkujete auto anebo se sem dostanete autobusem a vyrazíte po zelené směrem na Ťatliakovu chatu. Počáteční cestu přes les vystřídá po chvíli asfaltová silnice, která končí po 4 km u zmíněné chaty, celou dobu pouze mírně stoupá. Zde je ideální možnost dát si točené pivo nebo malinovku a zkonzumovat je na kameni u Ťatliakova jezera.

Od chaty se pak po zelené prudkým stoupáním do sedla Zábrať a nutno říct, že cesta vám pro svou strmost dá zabrat. Odměnou vám od tohoto místa, až do samého konce cesty, budou krásné výhledy na všechny strany, že nebudete vědět, kam dřív koukat. Víc než na bolest nohou se tedy připravte na bolest za krkem. Přes dvoutisícový Rákoň se před vámi objeví majestátní štít Ostrého Roháče (2088 m). Po pravé straně vám budou dělat společnost Roháčská plesa. Ty během vaší cesty několikrát zcela změní svou barvu. Není to však žádná chemie, ale pouze střídání odrazu okolních hor a mraků na obloze.

Než se nadějete a vše si vyfotíte, začne nejadrenalinovější část cesty a červeně značená hřebenovka vás nekompromisně vede strmě vzhůru. Když už se zdá, že cesta končí, narazíte na první řetěz, který vám dovolí vylézt tam, kam byste se bez nich jen těžko dostávali. Posledních pár desítek metrů před samotným vrcholem Ostrého Roháče se ocitnete na velmi úzkém hřebeni, kde se krom řetězu nemáte takřka čeho chytit.
Na vrcholu Ostrého Roháče není příliš místa, pokud si chcete vychutnat vrcholovou svačinku, doporučuji pokračovat dál. Seběhnout do sedla a znovu se, už po méně exponované cestě, vyhoupnout na vrchol Plačivé (2125 m). Tady si nejenom v klidu odpočinete, ale budete mít výhled na všechny části ušlé cesty, na krásný vrchol Ostrého Roháče a také na cestu, po které budete sestupovat zpět do Smutné doliny, k Ťatliakově chatě a do výchozího bodu trasy.
Trasa se dá zvládnout pohodlně za 9 hodin. Může se ale pro množství lidí, které brzdí provoz v řetězy zajištěných úsecích, až o dvě hodiny protáhnout. Cestou do svých domovů si nezapomeňte koupit místní sýry z kravského, ovčího či kozího mléka. Výborné korbáčiky, parenica či uzené sýry vám na tento kraj jistě nedají zapomenout. Na prodejny ve formě malých dřevěných domečků narazíte cestou do ČR několikrát.