Ešte ste sa nerozhodli kam na výlet? České noviny odporúčajú Slovenský raj.

Návštěvníka upoutá svými tiesňavami či roklinami s množstvím překrásných vodopádů. A právě do jedné rokle, tvořené po staletí řekou Hornád, vedou naše tipy na výlet.

K této divoké soutěsce na horním toku Hornádu se váže několik nej. Bezpochyby patří k nejatraktivnějším trasám Národního parku Slovenský ráj, zároveň je i nejdelším kaňonem na jeho území.
Různé průvodce uvádějí jeho délku od 12 do 16 Km, protože se nemohou shodnout na tom, kde vlastně končí. Jisté, je, že Hornád vstupuje do soutěsek při soutoku s Veľkou Bielou vodou, nedaleko rekreačního střediska Podlesok. Některé zdroje mají za to, že končí u Bieleho potoka, jiné že se táhne až ke smižanské Maše. Mám za to, že pravou soutěsku opouští Hornád někde před Čingovem. Skály nad řekou mají převýšení místy až 300 m, což tuto rokli Slovenského ráje činí také nejhlubší.

K dalším nej je možné připojit nejobtížnější přístupnost. Místy jen pár metrů široká soutěska, strmé skály a prudký tok hluboké řeky dlouho nedovolovaly dostat se tímto kaňonem jinak, než po vodě. První pěší přechod byl uskutečněn v roce 1906 v zimě po zamrzlé hladině Hornádu, a někteří vyznavači adrenalinu vyhledávají tento způsob dodnes.
Teprve v roce 1974 byl celý kaňon zprůchodněn díky instalaci Chodníku horské služby, zahrnující v obtížných úsecích systém stupaček, řetězů a lávek. Právě tyto obtížné a nebezpečné partie však patří k nejatraktivnějším.

Cesta se v podstatě stále drží podél řeky, která někde plyne poklidněji, v jiných úsecích se nemilosrdně zakusuje do skály, vytváří místy jeskyně a hluboké průrvy. Tam, kde není místo pro cestu, je nutné dlouhé úseky překonat po stupačkách na skalní stěně za pomoci řetězů a lan, s hučící řekou pod sebou. Za Bielym potokem už je řeka klidnější a cesta pohodlnější.
Hornád cestou nabírá několik přítoků (Kláštorský potok, Biely potok), takže ještě sílí. Na trase je také několik odpočívadel a vede z ní několik odboček, např. Kláštorskou roklinou na Kláštorisko, takže jí nemusíte projít celou.
Prielom Hornádu odděluje centrální část NP Slovenský Ráj a tzv. okrajové pásmo na severu. Tato jedinečná oblast o rozloze 260 ha byla vyhlášena Národní přírodní rezervací. Z Maši vede přes Čingov asi 16 Km dlouhý okruh Naučného chodníku Prielom Hornádu.

Celá trasa od Hrdla Hornádu až po Mašu je oboustranně průchozí jako jediná soutěska ve Slovenském ráji. Máte tedy možnost jít buď po proudu, od západu – buď autem dojet na parkoviště u rekreačního centra Podlesok a odtud po modré k Hrdlu Hornádu asi 2 Km. Nebo jet z Popradu vlakem do zastávky Vydrník, zde se vydat po červené přes Hrabušice k rozcestí Hrabošice-mýto a odtud po zelené (celkem asi 5 Km). Při cestě od východu, proti proudu, je nejlepší vyjít od Smižan po modré TZ, k Čingovu jsou to asi jen 3 Km.

Tato úzká a nedlouhá roklina spojuje řeku Hornád a planinu Kláštorisko v NP Slovenský ráj. Cesta vede korytem potoka, který pramení nahoře pod Kláštoriskem a vlévá se dole do Hornádu. Měří 1,5 Km a překonává asi 200 m rozdíl v převýšení.
Zpřístupněná turistům je teprve od roku 1960. Vstup dole u Hornádu zajišťuje lanový most přes řeku k ústí Kláštorské rokliny. Cesta roklinou vede strmě vzhůru a je na ní celkem celkem 7 vodopádů: vodopád Objaviteľov, vodopád Antona Straku, Dúhový vodopád, kaskády Gustáva Nedobrého, Malý vodopád, Machový vodopád a vodopád Kartuziánů, v němž se údajně každý den koupali mniši z někdejšího karteziánského kláštera na Kláštorisku (ten je však ze všech nejmenší). Tyto vodopády padají z výšky i několik metrů, např. Duhový má 8 m, a je nutné je překonávat pomocí dlouhých žebříků upevněných ke skále.

Jinde je soutěska úzká sotva něco přes metr (zejména kolem kaskád Gustáva Nedobrého) a nad prudkou vodou se lze pohybovat pouze po kovových stupačkách. Potok v Klášterské roklině většinou nebývá příliš mohutný (vyjma období dešťů). Přesto občas není zbytí a musíte šlápnout do vody, nebo se pohybovat po kluzkých popadaných kmenech. Kvalitní pevná obuv je tedy nezbytnou výbavou.
Tento úsek patří k náročnějším a atraktivnějším ve Slovenském ráji. Pokud se těšíte především na žebříky a vodopády, neměli byste Kláštorskou roklinu vynechat.

Vzhledem k tomu, že výstup je povolen pouze směrem vzhůru, tedy od Hornádu na Kláštorisko, je nutné k ústí rokliny projít Prielomem Hornádu. Nejblíže je to z turistického centra Podlesok – stále po modré asi 4,5 Km. Případně z obce Hrabušice k Hrdlu Hornádu (asi 2,6 Km) a odtud po modré 3 Km. Ze Smižan je to k ústí Kláštorské rokliny po modré 10 Km, ze Spišských Tomášovců asi 6 Km (nejprve po zelené, od rozcestí Pod Tomášovským výhľadom, pak po modré).

Dá se říci, že Kláštorisko je srdcem Slovenského ráje. Neleží sice v jeho středu, spíše hodně na severu, ale křižují se zde všechny hlavní turistické trasy, na všechna žádaná místa je to odtud blízko.
Kláštorisko leží v nadmořské výšce 760 m na velké louce, jednom z mála rovných a odlesněných míst beze skal v NP Slovenský ráj. Najdete zde velkou turistickou chatu s restaurací, několik penzionů a pár dalších rekreačních chat. Především zde však stojí ruiny Karteziánského kláštera, který dal tomuto prostoru jméno.

Toto dobře chráněné místo je cennou archeologickou lokalitou, bylo osídleno již v době kamenné. V období nájezdů Tatarů sloužilo jako úkryt lidem v okolí a v roce 1305 zde Karteziánský řád vystavěl klášter. Byl údajně tak dobře skryt a utajen, že o něm dlouho nikdo nevěděl a zdejší mniši byli v bezpečí a nikdo je nerušil v kontemplaci. Později však byl obsazen husity a poté dala vrchnost klášter zbourat, aby nesloužil jako útočiště zbojníkům. Ke karteziánským mnichům lze ještě dodat pro zajímavost, že spolu téměř nemluvili a prý se denně, tedy i v zimě, chodili koupat k vodopádům do Klášterské rokliny. Takovou otužilost a odolnost jim mohou dnešní polárníci závidět.
Ruiny kláštera už řadu let opravuje občanské sdružení dobrovolníků, kteří zde tvoří jakousi komunitu, pracují a baví se. Udělali kus práce a klášter každým rokem roste. Pro zájemce dělají prohlídky s odborným výkladem, případně pocestné nechají u sebe přespat a po vzoru mnichů za to nic nechtějí. Odvděčit se jim můžete dobrovolným příspěvkem, pomocí při práci nebo koupí suvenýrů, jako jsou trička apod. Kousek za areálem kláštera naleznete studánku sv. Bruna s pitnou vodou. Na okraji louky je také symbolický hřbitov těch, kteří ve Slovenském ráji přišli o život.

Jak bylo naznačeno, přístup je možný odkudkoli. Z centra Podlesok vede ke Kláštorisku několik značených tras, ta nejkratší vede nejprve po modré směrem k Hornádu a po asi 1,2 Km odbočuje vpravo po zelené, celkem asi 5 Km. Je možné také projít modrou TZ Prielomem Hornádu ke Klášterské roklině a odtud vystoupat ke Kláštorisku. Z Čingova je opět několik variant cest, nejkratší vede stále po modré, asi 5,5 Km. Z jižní strany, např. od Stratené, je to po značených trasách asi 20 Km.

JAKUB PROCHÁZKA, HEDVABNASTEZKA.CZ